Víte, já věřím, že herní designer se z člověka nikdy nestane přes noc. Nejprve se jím narodit a poté se jím stát. Už jako malé dítě by měl začít vymýšlet jednoduché hry. Ne proto, že to po něm někdo chce, ale pro pobavení ostatních i sama sebe. Měl by sám poznat, že dokonalou hru stvoří pouze v případě, naučí-li se poslouchat srdce a používat mozek. Proč srdce? Devadesátá léta nebývají označována za zlatý věk počítačových her jenom tak. Autoři nebyli drženi pod krkem vydavateli a nemuseli spolupracovat s hordou dalších lidí, jejichž hloupým nápadům je někdy třeba čistě z obchodních důvodů ustoupit. Zkrátka své srdce mohli vložit do každé mechaniky, do každé věty a do každého pixelu. Udělali je přesně takové, jaké cítili, že by měli být. Při výrobě hry se snažili pobavit především sami sebe, tak jak to dělají spisovatelé při psaní románu, a to mělo na výsledek zásadní dopad. Tento článek se zaměří na výčet schopností, které by měl ideální game designer mít a přidružené obory, které by měl co nejlépe ovládnout.
|
Projekt samotný tak trochu podporuje Ianovu knihu, kterou vydal ve spolupráci s Brandou Brathwaitovou – Challenges for Game Designers. Často se na ni v kurzu odkazuje, jako na studijní materiál. Pokud chcete skutečně naplno využít potenciál kurzu, její cena se pohybuje okolo sedmnácti dolarů. Především ale tento projekt vznikl z osobní vášně pana Schreibera. Dalšími důvody je například chuť experimentovat s novými metodami výuky, kariérní posun a chuť diskutovat o tématice spojené s výukou. Kurz odstartoval svou první lekcí 29. června 2009 a skončil dvacátou lekcí dne 3. září téhož roku. Celý kurz, včetně diskuzí naleznete zde.
V jednom z přechozích článků jsem vysvětloval proč jsou výzvy jedním ze základních mechanismů spouštějících hráčův zájem o interakci a lehce jsem nakousl i odměny a tresty, které jsou jejich hnacím motorem. Bez příslibu nějakého výstupu se hráč těžko nechá Vaší výzvou strhnout. Překoná-li překážku úspěšně, očekává odměnu a naopak pokud zklame, podvědomě očekává trest. Bude-li jedno z toho chybět, snadno propadne frustraci nebo se začne nudit a hru odloží. V tomhle patternu se budeme věnovat odměnám, tresty si dáme příště.
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tak a je to tu! Aktuální pecka z pod mé ruky a dílny pražské pobočky Disney, 
Vaším primárním úkolem, coby game designerů, je tvorba a péče o “game experience”, tedy o hráčův prožitek z hraní. Nehledě na to jaké mechaniky, technologie, estetiky nebo příběh máte k dispozici, vždycky to je celkový dojem, na čem záleží. Svým způsobem by se dalo říci, že obor game design není nic jiného než honba za vytvořením dokonalého zážitku z hraní. A to je zatraceně těžký úkol. V současné době jsou faktorem nejvíce limitující možnosti návrhářů technologie. Co se totiž vjemů týče, ideální game experience je k nerozeznání od reality a vyžaduje interakci s více smysly, než tomu je u klasických videoher.
Typy odměn a jejich použití jsme si rozebrali 
Téma iterací mě v poslední době pohltilo jako temnota v hluboké jeskyni, a tak jsem neodolal a dal se do jeho čtení. A jak už u mě bývá zvykem – co je v cizím jazyce a stojí za přečtení, stojí i za přeložení, přináším vám další článek ze zahraničních luhů a hájů, jenž se mi podařilo opět za pomoci mých přátel (zejména Richarda Homoly) přeložit. Tentokrát se na téma iterací podíváte z poněkud jiného soudku – ze soudku obav a nevýhod samotné iterace.
Nedávno mě někdo upozornil na jeden zajímavý článek od Jacoba A. Stevense. Už jeho nadpis byl natolik poutavý, že jsem se dal i přes jeho rozsáhlost a cizojazyčnost do čtení. Jak jsem se ale čím dál častěji díval do slovníku, napadlo mě, že bude lepší rovnou celý článek přeložit a dát ho k dispozici i jiným, kteří angličtině zrovna dvakrát nehoví. Rady v něm jsou totiž natolik podnětné, že by byla škoda, kdyby nadále zůstávaly uzavřeny pouze anglicky hovořícím. Rád bych také poděkoval všem, kteří mi s překladem pomáhali, zejména pak Quiarkovi a Richardu Homolovi.
Posledně jsme si pokládali otázku: co je to hra? Dnes se podíváme na související otázku: co přesně je game design? V minulé lekci jsme udělali jednoduchou hru. Tentokrát se podíváme na obecný proces tvorby her. Zatímco tvorba hry typu „závod až do konce“ vám zabere 15 minut, na vytvoření další hry Settlers of Catan nebo World of Warcraft budete potřebovat poněkud více času.
V prvním levelu zábavného kurzu od Iana Schreibera se nejprve seznámíte slovy jeho autora se samotným kurzem a poté se podrobněji zaměříte na pojem hra. Co to vlastně hra je, jak ji můžeme definovat a co všechno je s ní spojeno? Na tyto otázky se pokusíte najít odpověď a samozřejmě si i sami svou jednoduchou hru vytvoříte. Tak na co čekáte? Do toho, game design čeká!
Narazil jsem na internetu na unikátní zahraniční projekt. Škola game designu online. To by možná nebylo až tak neobvyklé, ovšem v tomto případě je všechno zdarma a veškerá investice je dobrovolná prostřednictvím darů. Zajímavé na celém projektu je, že je psán skutečnou formou výuky. Látka se opírá o další zdroje a nechybí ani domácí úkoly či praktické zapojení studenta celou řadou cvičení. Vše je navíc podloženo názornými příklady. Zajímavý a poutavý výklad a hovorový styl dodává celému kurzu svěžest a navozuje atmosféru skutečné výuky.
Pražské Disney, které se zabývá výrobou špičkových her pro iPhone, Windows 7 a Java/Brew telefony, Vám nabízí skvělou příležitost! Aktuálně poptává nové talenty na pozice level designer a game designer. Základním požadavkem není letitá praxe na profesionální úrovni, naopak – příležitost dostanou všichni, kteří mají alespoň jeden projekt jako referenci a je jedno, jestli jde o freeware nebo level pro existující hru. Máte-li zájem obor studovat, není lepší cesty – firma Vám poskytne literaturu, umožní Vám navštívit konference a workshopy a obklopí Vás zkušenými lidmi, od kterých se toho můžete hodně naučit. V Disney potkáte třeba mě, Honzu Herodese, Matěje Prella, Tlamiczku a další známá jména.
„Maxcon je dvoudenní česká akce zaměřená na profesionální i příležitostní uživatele 3d animačních a vizualizačních programů jako je 3ds Max, Maya atdí. Na konferenci proběhne série přednášek, které uvedou profesionálové, zkušení grafici, odborníci, freelanceři a lidé s dlouholetou uživatelskou praxí. K vidění budou netradiční postupy, speciální technologie, uživatelské rady, tipy a triky.“ Letošní (v pořadí celkem šestý) ročník MaxConu proběhne o víkendu 19.-20. června v Praze. Více informací o akci včetně registrace najdete na 
Iterativní game design je jedna ze zásadních metod využívaných herními návrháři při balancování herních mechanik. Studium všech jejích principů mi trvalo bezmála rok a teprve když mi do sebe všechno pěkně zapadalo jsem se odhodlal ji aplikovat do praxe. Po nějakých čtyřech možná pěti dalších měsících musím říct, že metoda je neuvěřitelně účiná, jenom vyžaduje od svého designera neustálou péči a pozornost. A to stojí hodně času.
Příspěvky (RSS)