The Game Design Reader: A rules of Play Anthology
edited by Katie Salen and Eric Zimmerman
angličtina, 930 stran
Hodnocení: 9/10
Tohle je bezesporu největší game designerská bichle v dějinách. Četl jsem jí s přestávkami rok. Jde o sborník článků a úryvků z toho nejlepšího, co bylo podle editorů Salenové a Zimmermana kdy na téma game design napsáno. Od Huizingy po LeBlanca, tedy mix teorie hraní a praktického game designu. Hodnocení sborníku ubírá zjevný důraz editorů na kvantitu příspěvků. Podle mě by mohla mít kniha o dobrých 200-300 stran méně, aniž by ztratila na kvalitě, i když je pravda, že pak už by se mi tolik nehodila k podložení monitoru. Za nejlepší části knihy považuji „topic essays“, což je takový abstrakt z game designu a dále pak část věnovaná „serious games.“ Sborník je vhodný jak pro ostřílené vývojáře, tak pro úplné začátečníky. Rozhodně však nejde o knížku vhodnou na letní procházky. Váží totiž dvě kila.
Příspěvky (RSS)
Zní to jako zajímavý tip. A když si člověk vezme, že sbírka Platónových spisů váží 3,5kg, tak už ty informace s trochou nadsázky „musí stát za to“. 🙂
Každopádně, co chci hlavně říct je, že jsem moc rád, že se tu postupně objevují tipy na knížky, je to k nezaplacení, protože člověk se bez toho v tom moři publikací jinak nevyzná. 🙂
Aj keď som knihu nečítal, osobne si myslím že jej rozsah nemusí byť vôbec na škodu. Tých 200-300 strán ktoré jeden človek nepotreboval sa mohli druhému zdať veľmi zaujímavé. Ak sa pozrieme napríklad na Game industry čo je formátom zdá sa podobná (nie rovnaká) kniha (aj keď rozsahom sa k tejto ani nepribližuje), tiež by som mohol povedať že 1-2 články mi nič nedali a aj napriek tomu viem že niekto iný ich určite ocenil.
Sice se my zdá docela dobrá, ale pro mě není 930 stránek napsaných v angličtině to pravé vořechové.
BlueWolf: Máš pravdu. Knížky hodnotím subjektivně. A s tvým názorem na Game Industry také souhlasím. To už je prostě úděl sborníků.
Likandro: Hned jsem si představil, jak potkám v metru člověka, který si čte tří a půl kilovou sbírku platónových spisů. To už by chtělo pojízdnej podstavec. Ne, vážně, myslím, že můj limit pro pohodlnou knihu do ruky se pohybuje kolem kila.