Vytváření zážitků, které mají na publikum určitým způsobem zapůsobit není jen výsada game designu. Dokážeme-li na chvíli zapomenout na faktor interakce, zjistíme, že na nás filmy, knihy, obrazy nebo koncerty slavných kapel útočí naprosto stejnými zbraněmi. Podněcují naše smysly (sluch, zrak) a psychiku (osobnost, pudy). Jak napsal Viktor Hugo ve svém Baudolinovi, člověk je individuální substance lidského bytí. Znamená to, že každý jsme jiný, a právě proto také každý jinak reagujeme na vnější podněty. Je pro nás však přirozené, že hladovíme po nových zážitcích, že je dobrovolně vyhledáváme a otevíráme jim svou mysl i srdce. Pokud se vás někdo zeptá co je to vlastně game design, určitě vás napadne odpověď dlouhá tak, že by se nevešla na toaleťák na benzíně. Vůbec se tomu nedivím, vždyť v minulém článku jsem sám vysvětloval, proč je game design tak komplexním oborem. Věřte nebo ne, opravdu existuje velmi krátká, výstižná a všepokrývající odpověď: úkolem herního návrháře je tvorba game experience neboli zážitku z hraní!
Archív pro rubriku 14. září 2010 |

Příspěvky (RSS)