Vaším primárním úkolem, coby game designerů, je tvorba a péče o “game experience”, tedy o hráčův prožitek z hraní. Nehledě na to jaké mechaniky, technologie, estetiky nebo příběh máte k dispozici, vždycky to je celkový dojem, na čem záleží. Svým způsobem by se dalo říci, že obor game design není nic jiného než honba za vytvořením dokonalého zážitku z hraní. A to je zatraceně těžký úkol. V současné době jsou faktorem nejvíce limitující možnosti návrhářů technologie. Co se totiž vjemů týče, ideální game experience je k nerozeznání od reality a vyžaduje interakci s více smysly, než tomu je u klasických videoher.

Zatímco interakce se současnými videohrami jsou nám zprostředkovávány zkrzeva plochý obraz, sluchátka a herní ovladač, technologický pokrok neúprosně směřuje k virtuální realitě. Prvky, které běžnému hráči za dostupný peníz, umožňují intenzivnější prožitek z hraní jsou neustále zdokonalovány tak, aby se co nejvíce přiblížily dokonalé iluzi světa. Boom, který způsobil 3D zvuk brzy vystřídala 3D projekce a tu zase motion senzory.

Jednoho rána jsem procházel google obrázky na téma “sen.” Jen tak pro inspiraci. Někdy při takovém bloumání narazím na obrázek, který rozproudí mou představivost a pomůže mi vymyslet novou hru. A tak jsem procházel jeden list za druhým a nestačil se divit rozmanitosti jednotlivých kreseb. Sny dokáží být neskutečně intenzivní, když náš mozek klamou neexistující realitou! Jak je to možné? Co se děje v mé hlavě když spím? Uvědomil jsem si, že několik lidí už mě slyšelo mluvit ze spaní a já sám ještě nikoho. Chci to vidět! Jaké to je!? Jak to vypadá!? Youtube video z nějakého večírku teenagerů, kde slečnu, která usnula, začal zbytek lidí otravovat všetečnými otázkami a pošťuchováním. Mluvila ze spaní. Všichni se tam smáli. Jen já, cizí pozorovatel, jsem se nesmál. Naprosto fascinovaný jsem zůstal zírat a po zádech mi běhal mráz! Je dost možné, že spící slečna prožívá něco, za čím se jako herní návrhář ženu celý život, ve snaze to pochopit, navodit a zprostředkovat. Dokonalou experience! A tak jsem začal kopat hlouběji…

Pět fází spánku

Během spánku procházíme cyklem pěti fází, které se od sebe liší frekvencí mozkových vln. První fáze je velmi lehký spánek, ze kterého je velmi lehké se probudit. Během druhé a třetí fáze se mozkové vlny rapidně zpomalují. Nejpomalejší mozková frekvence je nazývána “delta”, přichází ve čtvrté fázi a uvádí naše tělo do nejhlubšího spánku. Přibližně 90 minut od usnutí procházíme pátou, tzv. “R.E.M.” fází.

Mozek a mozkové vlny

Mozek při své práci uvolňuje vlnění, které jsme schopni měřit pomocí přístrojů. Dělíme je do skupin alfa, beta, gamma, delta a theta. Tyto typy vln se od sebe liší rychlostí kmitajících elektrických nábojů v našem mozku. Měří se v Hz. Frekvenci Beta (13-38Hz) mozek vydává během své normální činnosti. Jde o dobu, po kterou jsme vhůru a aktivní. Gamma (39-100Hz) je výsledkem zvýšené aktivity (stressu nebo zpracovávání náročných informací). Alpha (8-13Hz) je mým oblíbeným stavem rozchrápanosti. Prožíváme ho těsně před usnutím nebo těsně po probuzení. Znáte to: sice jste vzhůru, ale jste tak nějak prázdní – nepřemýšlíte. Alpha stav lze navodit i uměle za pomoci meditace a pak ho lze využít k účinnému rozjímání. V Delta frekvenci (4Hz a méně), jak už jsme si řekli, pracuje náš mozek v hlubokému spánku. Theta vlny (4-7Hz) jsem si záměrně nechal na konec. Je to stav, při kterém se nejčastěji tvoří sny a z hlediska této úvahy je stavem bezesporu nejvýznamějším. Frekvence lidského mozku se v Theta pásmu pohybuje nejčastěji během páté spánkové fáze nebo při hluboké hypnóze.

Rapid Eye Movement

Pronásledujme Theta vlnění do páté fáze spánku zvané “REM”. Křivka na EEG má chrakter prvního spánkového stádia, ale bez ostrých vertexových vln. Jsou přítomny zubovité vlny 4Hz. Sny bývají dlouhé a výrazně emocionální. Fáze je doprovázena nepravidelnými rychlými pohyby očí – to když náš mozek aktivizuje myšlenkové procesy. Dochází k svalové atonii – téměř všechny hlavní svalové skupiny jsou paralizovány, což je doprovázeno krátkými záškuby. Pokud je zdravému jedinci znemožněn REM spánek (je probuzen), následující nerušenou noc se u něj vyskytne více REM spánku, než obvykle.

Sny jako herní platforma

Konečně můžeme udělat krok vpřed k samotné podstatě této úvahy. Bylo by možné využít intenzity snů pro účely hraní her? Tahle otázka zní možná úsměvně, nicméně stojí alespoň za krátké zamyšlení. V cestě nám stojí tři zásadní otázky a pokud na ně nalezneme odpovědi, čeká nás velice sladká odměna. Tak tedy:

1) jak umožnit hráči kontrolu nad snem?
2) jak spustit/ukončit sen kdykoliv si hráč přeje?
3) jak hráči zprostředkovat obsah hry?

Lucidní snění

“Lucidní sny jsou typem snů, během nichž si uvědomujeme, že sníme. Zjištění, že naše vědomí se nachází ve stavu snění, zatímco tělo spí, je doslova odrazovým můstkem jak k vědomému prožívání mnoha neobvyklých zážitků dle naší vlastní fantazie, tak pro nejrůznější způsoby zkoumání jevu samotného přes poznání jeho základních charakteristik až po řadu mnoha praktických využití.”
- luciddreaming.wz.cz

Ti z vás, kteří pojem “Lucidní snění” slyší poprvé, mohou být jeho definicí velice zaskočeni. Člověk si je skutečně za určitých podmínek schopen uvědomit, že sní, ve snu setrvat a dělat si s jeho obsahem takřka cokoliv se mu zamane! To je fakt! Žádné šarlatánství, žádné rádoby alternativní léčitelství mysli, nic takového! Technika lucidního snění je známá již tisíce let a je využívána napříč kulturami po celém světě! Zásluhou intenzivního výzkumu prováděného moderní západní civilizací se technika LD začala využívat v psychologické praxi k léčbě fóbií. Nástup internetu pak způsobil celosvětovou osvětu lucidního snění a tak s ním stále více a více lidí začínalo experimentovat individuálně.

“Někteří přirovnávají lucidní sny ke zkušenostem se zážitky s virtuální realitou s tím rozdílem, že lucidní sny jsou mnohem opravdovější a intenzivnější. Když člověk dosáhne lucidního snu, má pocit větší svobody, volnosti, uvolnění a radosti.”
-Lucid Dreaming Project

Floating

Lidský mozek je schopen být při vědomí i na pomezí alpha a theta tranzu. Kdyby byl obsah snu předdesignovanou hrou, bylo by tedy možné umožnit hráči kontrolovat její průběh. Otázkou zůstává jak takového běžného spotřebitele (,který se nikdy nevěnoval meditacím) kdykoliv dostat na pokraj theta (aby mohl snít, potažmo hrát) a pak zase zpět do plného vědomí. Jedno je jasné – cesta k uměle navozenému tranzu vede přes čistou mysl. Výkon mozku, který se nemusí vypořádávat okolními vjemi nebo zpracováváním myšlenek, tak není brzděn elektrickým odporem.

Flotační tank je velká uzavíratelná vana ve tvaru vajíčka, která je naplněna roztokem slané vody (roztok síranu hořečnatého) o teplote 34 C. Koncentrace soli je taková, že umožňuje beztížné vznášení na hladině /asi 1,3 g/ml/, aniž bychom museli vykonávat jakoukoliv pohybovou aktivitu. Díky beztížnému stavu dochází k téměř absolutní relaxaci svalstva, dochází k synchronizaci obou mozkových hemisfér, produkují se ve zvýšené míře endorfiny a mění se elektrická aktivita mozku na alfa až theta rytmus – ideální stav pro uvolnění mysli.

Výzkum stavů, kterých se můžeme ve floatingu dočkat, přinesl několik zajímavých poznatků. Asi prvních 20 minut si je člověk vědom okolí, vnímá svoje tělo, mysl odráží pozůstatky všedního života. V další fázi se naše tělo i mysl začíná značně uvolňovat, což působí velmi uklidňujícím dojmem a pomalu se začneme vzdalovat bdělé realitě. Mozek již přestává kódovat tělesné impulsy a naše fyzické tělo pro něj přestává existovat. Floatační stav napomůže dostat se snadněji do meditačních stavů. Ať už s nimi člověk umí nebo neumí pracovat, nějaký změněný stav vědomí při floatingu prožije a je v tom stavu schopen setrvat déle něž normálně.

Cena za hodinu užívání floatingové vany se v českých relaxačních centrech pohybuje okolo 400Kč za hodinu.

Binaurální rytmy a audiovizuální stimulace

Binaurální jev vzniká když se do obou uší pouští zvuky určité téměř stejné frekvence (rozdíl činí pár Hz). Takové zvuky se v našem mozku zpracují jako jeden a vytvoří třetí zvuk – binaurální rytmus. Lidé mívají pocit že ho slyší uvnitř v hlavě. Často mívají pocit že se zvuky pohybují po eliptických křivkách, nebo přecházejí z jedné strany hlavy na druhou.

Anglický lékař Grey Walter zjistil, že mozkové vlny mají tendenci napodobit blikající světlo. Svůj objev nazval “efekt napodobování frekvence”. Na tomto principu je metoda AVS založena. Vysílanou frekvenci světel i zvuků kopírují mozková centra zraku a sluchu, odkud dále přecházejí na ostatní části mozku. Pokud je mysl pod nadvládou hladiny beta, například kolem 25 Hz a necháme působit frekvenci 10 Hz, mozek se postupně na tuto nabízenou frekvenci přeladí.

Audiovizuální stimulaci nabízí dnes tolik oblíbené psychowalkmany nebo relaxační centra. Americká firma I Doser vytváří mp3ky s binaurálními rytmy, které navozují nejrůznější stavy mysli a mají i české zastoupení. Musím však říct, že samotné audio bez podpory blikajících diod není tak účinné. Vyzkoušejte si zdarma aplikaci Brain Loader. Během testu se Vás pokusí naučit neexistující slova a po jeho zkoušení Vás vyzkouší.

Jak účinné mohou být binaurální rytmy v theta tranzu?

Dreamer

Dreamer je fiktivní zařízení, které hráči umožní snít kdykoliv, jakkoliv dlouho a zprostředkuje mu předpřipravený obsah snu. Díky technikám floatingu a binaurálních rytmů jej poměrně rychle dostane do fáze theta, kde jej probudí “spouštěčem” užívaného u lucidního snění. Přenos herního světa včetně vymezených pravidel mu dále zprostředkovává užitím podprahových snímků, světelných efektů, generováním pachů, změnou teploty a ambientních zvuků vnořených do biorytmů. Deaktivaci Dreamera předchází asi minutu trvající návrat do frekvence alpha. Pak je uživatel probuzen zvoleným rušivým vjemem.

Human-Computer interface:
Veledůležitou součástí Dreamera je i jeho schopnost analyzovat EEG a kontrolovat tak průběh samotného hraní. Obor Neurofyziky udělal na tomhle poli za posledních několik let značný pokrok. O něm si povíme zase někdy příště.

Reference:

Brain and Health
Jakub Petružálek – Programování mozku aneb binaurální rytmy
Lucid Dreaming Project
Wiki – Brain->computer interface

žádný komentář k “Sny jako herní platforma”
  1. Nefarit říká:

    Kdysi jsem byl na jednom třídením semináři, kde nás učili jak se uměle dostat do frekvence delta a v ní pak pracovat, bylo to založené na dýchání a přecházení mezi čakrami. Páč dle teorie, která nám tam byla řečena je mozek schopen ve frekvenci delta neuvěřitelných věcí. Některé věci fungovaly i mě a to z celkem mrazící přesností. Každopádně vím, že čas od času nám tam někdo usnul (i já), jelikož vlastně v této fázi člověk pracuje na hraně spaní/nespaní… A je pravdou, že když jsem tam i na ten malej zlomek usnul, tak jsem rozhodně snil :)

  2.  
Zanechej komentář

K zanechání komentáře ke článku musíte být přihlášen. Přihlásit »